Zdravím poutníku. Vítej na mém blogu fantasy povídek.

Beyond The World - V. kapitola

8. srpna 2017 v 2:32 | Marit |  Beyond The World
Tommy se seznamuje i se zbytkem osadníků a dozvídá se, jak se mimo svět všichni dostali


Uprostřed "vesničky" hořel oheň a kolem něj seděli všichni, kromě té Gemy. Všichni posedávali na nízkých lavicích a povídali si. Když jsme přišli, všichni se na mě podívali a já zrudl. Rychle jsem si sedl vedle Isaaca a doufal, že se na mě přestanou dívat. Ostatní se vrátili k hovoru a já pozorně poslouchal, aby mi něco neuniklo. Pak se objevila Gema. Vypadala skoro až nadpřirozeně. Mohl jsem na ní oči nechat, byla jako víla. Usedla na volnou lavici a zahleděla se do ohně. ,,Začneme?" navrhla Meyry. ,,Já jsem Meyry a je mi čtyřiačtyřicet. Bylo to před třiadvaceti lety, když jsem byla na túře v horách a zastihla mě vichřice. Poblíž se mi naskytla jeskyně, tak jsem se tam schovala a chtěla tam přespat. Když jsem však prošla dál do jeskyně, otevřela se přede mnou průrva a já jí propadla do tohohle světa. Byla jsem mladá a vyděšená a tady nikde nic nebylo. Šla jsem spoustu dní a našla tuhle osadu. Usadila jsem se tady a přebudovala si to na snesitelné místo," usmála se na mě Meyry a šťouchla do Bena. ,,Já jsem Ben, je mi třicet a dostal jsem se sem před osmi lety. Doprovázel jsem bratra na jedné průzkumné misi do pralesa a pluli jsme po neprobádané části řeky, abychom se dostali do prastarého astránea. Voda však rychle nabrala sílu a my nedokázali zastavit. Sjeli jsme z vodopádu a spadli sem. Našla nás Meyry a postarala se o naše zranění a s její pomocí jsme postavili observatoř a já to tady začal zkoumat," kývl na mě a podíval se na bratra. ,,Já jsem John a platí to samý co pro bráchu. Jinak jsem ze začátku lovil a staral se o ochranu osady," uchechtl se, zasalutoval na mě a ukázal na Sofi. ,,Já jsem Sofi a jsem tady už pět let. Studovala jsem uměleckou školu a jednou po škole jsem šla domů přes park, ale bylo po dešti, ujela mi na bahně noha a než jsem se nadála, byla jsem tady. Našel mě John a dělal ty svoje vtipy, jako že mě naporcuje do sekané, tak jsem ho kopla do koulí a vzala mu zbraň. Johna to uchvátilo a teď mi nadbíhá, protože je mi dvaadvacet a on se snaží sbalit mladou kočku," uculila se Sofi, poslala mi pusu a kývla na Jaye. ,,Ahoj, já jsem Jay, je mi devatenáct a skončil jsem tady těsně po Sofi. Jinak mám rád dobré jídlo, pití, zábavu a pohledné lidi . . . ehm ehm . . .klukychmm . .ehm ehm," hraně se zakašlal a svůdně na mě mrkl, takže jsem okamžitě zrudl až ke kořínkům vlasů. ,,Jo a hrál jsem v rockové kapele, ale jednou jsem se ožral, šel si zaplavat do rybníka a prostě se probral tady. To je vše, tak se uvidíme potom Tommy." Taky mi poslal pusu a zasmál se. ,,Jsem Nick, je mi pětadvacet a studoval jsem na vysoké škole historické. Před dvěma lety praskla na univerzitě voda a já se málem utopil ve sklepním archivu. A byl jsem tu. ,,Já jsem Isaac, je mi čerstvě osmnáct, hrál jsem ve filmech a jednou jsem byl na dovolené u moře, šel jsem si zaplavat a něco mě stáhlo pod vodu, já ztratil vědomí a probral se tady. Potkal jsem nejdřív Jaye a potom jsme oba potkali Meyry, která nás sem dovedla a tak jsme začali pomáhat Johnovi," usmál se Isaac roztomile a objal mě kolem ramen. ,,A z Jaye si nedělej těžkou hlavu, protože on se sice každého snaží balit, ale nemá čím," zašeptal mi do ucha a oba jsme se rozesmáli. Všichni se na mě dívali a já pochopil, že se musím přidat. ,,Já jsem Tom, je mi sedmnáct a dostal jsem se sem, když jsem se v dešti ztratil v lese. Snažil jsem se najít můj náramek, co jsem tam ztratil, ale ujela mi noha po svahu, byl jsem tady a zbytek znáte," usmál jsem se na ně. ,,Já jsem Gema," ozvala se bruneta a zvonivě se zasmála. John a Ben vstali, dotáhli naporcované vodní ovce a začali je na rožních opékat. My si zatím povídali, já teda hlavně s Isaacem. Pořád mě objímal kolem ramen a vlídně se usmíval. Když bylo maso hotové, dostal jsem a ochutnal. Bylo to skvělý. Pustil jsem se rychle do jídla a spořádal několik velkých kusů, než jsem byl plný. Seděli jsme u ohně, probírali všechno možné, smáli se a čas utíkal. Když oheň už pomalu dohoříval, Gema vstala, donesla zvláštně tvarovaný kus dřeva a hodila ho na oheň. Pak začala zpívat. Byl jsem jako omámený. Chvíli jsem se jen pohupoval do rytmu a pak jsem vstal a všechno se zamlžilo.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama