Zdravím poutníku. Vítej na mém blogu fantasy povídek.

Beyond The World - VIII. kapitola

10. srpna 2017 v 21:46 | Marit |  Beyond The World
Po návratu do vesnice jde Tommy na procházku s Isaacem



,,Ach Gemo," vydechla s úsměvem Meyry, když jsme se vrátili do vesničky. Hory zmizely už chvíli po tom, co jsme se vydali zpět do vesnice a teď na jejich místě byla jen pláň. ,,Omlouvám se, kvůli změnám energie jsem musela spát," broukla Gema a Meyry chápavě kývla. ,,Pojď, dám ti něco k jídlu," usmála se Meyry, vzala Gemu za ruku a vedla ji do svého domu. My jsme se rozešli. John zamířil do observatoře a my tři jsme šli taky do domu. ,,Co teď kluci?" broukl jsem a sedl si na postel. ,,No můžeme poslat Isaaca pryč a můžem na to skočit," uculil se Jay, ale já ho probodl pohledem. ,,Jayi, něco jsi mi slíbil." Jay vzdychl a protočil oči v sloup. ,,No jo pořád." ,,Co se jít projít?" navrhl Isaac a já kývl. Jay se rozhodl zůstat v domě, ale když jsme odcházeli, všiml jsem si jak udělal rukama srdíčko a ukázal na nás dva. Blázen jeden. ,,Ukážu ti tady něco krásného," usmál se Isaac a vedl mě na druhou stranu, než byly hory. Vedl mě do kopců, což bylo sice trošku náročné, ale prý nebudu litovat, tak jsem šlapal nahoru. Když jsme vystoupali nahoru, uviděl jsem jeskyni. ,,Mezi mým místem a námi je bažina, tak to musíme vzít jeskyní," usmál se, chytil mě za ruku a vedl jeskyní. Byl jsem rád, že mě držel, protože jeskyně byla hrozně spletitá. Trvalo asi deset minut, než jsme ji prošli. Ale pak jsme vyšli na kouzelném místě. Z nějakého důvodu byla obloha stejně šedá, jako když jsem sem přišel. Poprvé jsem viděl dokonce i modrofialové stromy, ještě notný kus od nás fialovošedé skály a vodopád, krajinou se táhla řeka a lemovaly ji fialové kvítky a modré krystaly. Za řekou však byly stromy i olistěné. ,,Pojď," usmál se Isaac a vedl mě nahoru na skálu. Kopec ani nebyl tolik prudký, jelikož byla skála zasazena do vyššího kopce. Byli jsme dost udýchaní, když jsme vyšlapali kopec a museli jsme si chvilku odpočinout. Isaac se protahoval a já si sedl na kraj skály. Ten pohled byl k nezaplacení. Jo a taky byl ze skály pěkný výhled. Uvědomil jsem si při pohledu do kraje, že tady strávím zbytek života. Tak jsem vstal, přistoupil ke zrovna předkloněnému Isaacovi a pohladil ho po zadku. ,,Isaacu? Musím ti něco říct," broukl jsem, ale byl jsem umlčen polibkem. ,,Myslíš to, že mě miluješ? Já jsem si toho všiml už před časem. Já tě taky miluju," šeptl Isaac a ještě jednou mě políbil.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama