Zdravím poutníku. Vítej na mém blogu fantasy povídek.

Beyond The World - XIV. kapitola

2. září 2017 v 22:31 | Marit |  Beyond The World
Vrátí se všichni domů nebo zůstanou mimo svět do konce života?


,,Je načase vás dostat domů," vzdychla smutně Meyry a rozhostilo se ticho. Nikdo se neměl do řeči, akorát Jay do toho skočil. ,,Tak na co čekáme? Jde se domů ne?" Ben se plácl do čela a podíval se na Jaye. ,,Co je?" nechápal Jay a tak jsem mu to osvětlil. ,,Kdybys poslouchal, věděl bys, že portál se otevírá různě. Není stále otevřený." ,,Ale bude," ozvala se Meyry. ,,Drahá, víš, že já sám to nezvládnu. Jediný rod neudrží bránu otevřenou." Meyry se ale vítězně usmála. ,,Ale dva rody to nějakou dobu zvládnou. Spojené síly rodů Gemini a Cancer to zvládnou." ,,Meyry? Ty víš o někom z Cancerů?" ,,To já jsem Cancer. Naši rodinu vyvraždili a tak jsem to navždy chtěla držet v tajnosti." Rozhostilo se ticha, vyplněné zíráním na Meyry. ,,Spojíme se všichni čtyři. Zavolej Bobbyho Liame," oznámila svému muži a prošla kolem nás ven. Liam ji následoval a nakonec jsme šli i my. Rozešli jsme se do domů a sbalili vše potřebné. Klukům i mně bylo docela líto, že odcházíme. Chtěli jsme sice domů, ale na tohle místo jsme si zvykli. I když já jsem tu byl jen krátce. Bude nám to tu chybět. Jak svět tak ale i Meyry a Gema. Vzali jsme své věci a odnesli je k portálu. Tam už na nás čekali Liam, Meyry, Gema a ještě jeden kluk menší postavy s delšími blond vlasy svázanými do culíku. Představil se nám jako Bobby. Taky syn Liama a Meyry. Po nás dorazil Nick a spolu s ním Sofi a jako poslední John a Ben. Ti táhli nejvíce věcí. ,,Jsme připraveni," řekla Meyry a začali jsme se loučit. Loučili jsme se dlouho a neobešlo se to bez slz. Brečela ženská část a ještě k tomu Nick a překvapivě i můj Isaac a Jay. Loučení trvalo asi půl hodiny. Pak ti čtyři přistoupili k portálu a začali se pohybovat. V rámu to začalo probleskovat a po pár minutách se rozzářil nejdříve rám a jeho vnitřek se následně naplnil zvláštní hmotou. ,,Tak to je naše sbohem," prohlásila Meyry a my rychle vzali věci a prošli, dokud portál držel. My tři jsme šli jako poslední. Prošel jsem portálem a pak . . . ,,Jauu," zasténal jsem a pohnul se. Byl jsem . . . doma? Co? Co tady dělám? Co se to sakra stalo? Kde je můj Isaac? Sedl jsem si a po chvíli přišla moje matka. Všechno mi vysvětlila, že jsem se nevrátil z lesa, tak mě šli hledat a našli mě pod srázem. Byl jsem mimo jen asi šest hodin. Když matka odešla, posmutněl jsem. Vše se mi to zdálo. Není jiná možnost. Vše to byl jen sen. Co jsem komu udělal? pomyslel jsem si a lehl si. Pocítil jsem obrovskou prázdnotu, protože jsem se ve snu poprvé zamiloval. Do očividně mnou vymyšlené postavy. Život pro mě ztratil smysl. To je konec.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama