Zdravím poutníku. Vítej na mém blogu fantasy povídek.

Příběhy Alethienu: Duchové Minulosti - Kapitola VIII.

16. října 2017 v 22:53 | Marit |  Příběhy Alethienu: Duchové minulosti
Císařovna a duch komplikují situaci ještě mnohem víc. Dozvídáme se ale, co se skrývá pod palácem.


Císařovna přijela náhle uprostřed noci. V tu dobu samozřejmě všichni spali a když je císařovna vzbudila, pocítili její hněv. Mikael se málem propadl do země hanbou, když mu císařovna, asi dvacetiletá krásná dívka, nadávala do idiotů. Oddechl si, až když jí ukázal její komnatu a ona šla spát. Začínal ho pěkně štvát Martian, protože je celou dobu pronásledoval, schovával se za nábytkem a potutelně se chichotal. To mu nedaruju, pomyslel si, když si šel lehnout do své postele. Ráno ho probudil křik. Vyšel ven z pokoje a zamířil do sálu, kde našel Lucyu a Martiana, jak se perou. ,,Tak dost," zavrčel Mikael a oba rázem přestali. Ale pořád se pošťuchovali. ,,Mikaeli, tvůj přítel mě šmíroval, když jsem se byla vykoupat v tom jezírku v zahradě." ,,To ale vůbec není pravda," hájil se Martian a snažil se zakrýt smích. Černovláska spíš ale zarazila zmínka o jezírku. ,,Kde ses byla vykoupat?" ,,No v tom jezírku v zahradě. Udělal to Martian, když kouzlil. A byl mě šmírovat," zdůraznila Lucya a vrhla na hnědovláska vyčítavý pohled. ,,Marsi, znám tě dost dobře. Lucy, už se to nebude opakovat neboj," usmál se Mikael a odvedl Martiana o kousek dál. ,,To vážně musel?" Hnědovlásek se pochichtával a kývl. ,,Zvědavost mi nedala. Ale není můj typ," uculil se a sedl si pod strom. Mikael ho radši nechal a šel pro nějaké jídlo. Spíže byly plné a naštěstí se s nimi nic nestalo. Po cestě zpět potkal císařovnu, která zmateně stála na chodbě a zdálo se, že neví, kudy kam. ,,Má paní, hledáte cestu?" zeptal se uctivě Mikael a usmál se. Císařovna mu úsměv oplatila. ,,Ztratila jsem se. Nechápu, jak se tady orientuješ. Ale jsem ráda, že jsem někoho potkala," oddechla si. Chovala se úplně jinak než při příjezdu. ,,Je vám dobře?" zajímal se černovlásek, aby se ujistil, že je naprosto v pořádku. Vysloužil si ale jen naštvaný pohled. ,,V pohodě. Omlouvám se za noc, byla jsem pořádně naštvaná a někdo to chytit musel. Teď mě konečně doveď do trůnního sálu." Mikael tedy kývl a společně šli. Když vstoupili do sálu, naskytl se jim zajímavý pohled. Po místnosti poletovaly růžové lístky, uprostřed stál Martian a mával rukama. Vedle něj se vznášel duch lorda Askena a něco odříkával a Lucya seděla na zemi a oba je pozorovala. Mikael spolu s císařovnou šel tedy k ní. ,,Co se děje?" zeptal se šeptem. ,,Asken nám prý chce něco ukázat. Hlavně se k nim nepřibližujte, tohle je hodně silná magie a nic je nesmí rozhodit," šeptla. Černovlásek i císařovna si sedli k Lucye a zatím si povídali. Dokonce se Mikael dozvěděl i její jméno. Lady Tara. Kromě toho jí řekl i něco o sobě. Seděli až do večera. Askenova slova nabírala na síle a Martian také pohyboval rukama rychleji. Všechno zrychlovalo a pak . . . jakoby se na pár vteřin zastavil čas. Mikael vnímal jak mu napětím tluče rychle srdce . . . a rázem se vše zase rozběhlo, lístky se sletěly doprostřed sálu a rotovaly kolem obří koule světla, která se tam objevila. Po pár minutách ticha koule explodovala, lístky se rozletěly po místnosti a všichni byli nuceni zavřít oči, protože je oslepilo jasné světlo z exploze. Když zmizelo, Mikael si všiml dalšího ducha, který se tam vznášel. ,,Tak vysvětlí mi konečně někdo, co se děje v mém paláci?" obrátil se na Askena a Martiana a občas se nedůvěřivě podíval na ducha. Než ale stačily ti dva něco říct, vmísil se do toho onen duch. ,,Mé jméno je Karlin. Císař Karlin de Skales," řekl duch a usmál se. ,,No a co my s tím jako?" zdvihl Martian obočí a sedl si na zem. Asken se pokusil ze zvyku plácnout do čela a Karlinův výraz se rázem změnil z milého na velmi naštvaný. Zatímco dávno mrtvý císař vztekle spílal chichotajícímu se mladíkovi, Asken se ho snažil uklidnit a Lucya vysvětlovala zbytku, kdo je Karlin. ,,Tak vysvětlí mi někdo, co se sakra děje?" zavrčel Mikael a podíval se na Askena. ,,Chtěl jsem vás trochu postrčit, tak jsem donutil Martiana, aby mi pomohl s přivoláním mého přítele Karlina." ,,Lorde Karline?" oslovila ho Tara. ,,Ah, ty budeš ta moje nástupkyně, o které mi říkal Asken. Stojíš na hraně dítě. Máš před sebou velké rozhodnutí. Pojď, projdeme se," kývl a společně odešli. ,,Co se děje lorde Askene?" zeptala se Lucya. ,,Využil jsem situace, protože tohle se týká i císařovny. Máme dost práce, tak pojďte, zatímco oni budou mluvit, my půjdeme dolů." ,,Fajn," kývl Mikael a popohnal je, aby vyrazili. Cesta nebyla už tak dlouhá, protože Asken přesně věděl, kudy jít. ,,Marsi? postaráš se o kostry?" Martian kývl a zvedl ruce. Kostry se zformovaly, a odšouraly se dál do slepé chodby, kde se zas rozpadly. ,,Jdeme," šeptl hnědovlásek, vzal louč a kouzlem ji zapálil a zamířil dolů po schodišti.
,,Takže já stojím mezi mnichy ze severu, elfy, orky a císařstvím. Ale proč?" ,,To je velice složité. Jejich vztahy byli vždy velmi komplikované. Mniši spoustu let dělali experimenty, až to přivolalo draka, který tyranizoval dlouhá léta království a někde tam pořád ještě je. Elfové nenávidí císařství, protože poušť se rozšiřuje a zmenšuje elfský hvozd a orkové jsou . . . ehm . . . nasraní, protože to jediné, co jim zbylo po válce, je ten jejich ostrov. A většina vysoce postavených lidí v císařství se považuje za nadřazené. To je ale tak nějak ještě v normě. Jenže tohohle využívá skupina, která vznikla z příznivců mistra Luciana. Jsou napojeni na všechny vysoké pozice v císařství. Ale stále nevíme, o co jim jde a kdo je vede. Takhle . . . nevíme o nich vůbec nic, ale nic dobrého z toho nebude." ,,Ale co já?" zeptala se Tara. ,,Ty máš největší moc. Musíš být obezřetná a v pravý čas se do situace vložit. Však to poznáš sama. Teď půjdeme za ostatními. I mě samotného zajímá, co se skrývá pod tímto palácem."
,,Zajímavé. Nepamatuju si, že by tady v mé době bylo," zamumlal Asken a zkoumal pohledem stěny z elyntyraského kamene. ,,Je to prokazatelně starší než já, musí to být z doby, kdy vzniklo císařství. Kámen zešedne až po velmi dlouhé době a tenhle je už skoro černý. I když jsem duch, pořád cítím silné vibrace magie a tady je to dost silný." Všichni čtyři pokračovali dál, až došli k masivním dřevěným dveřím s vyřezanými ornamenty. ,,Nikdo se toho nedotýkejte," zavelel Asken a začal je zkoumat. ,,Tady ty znaky nahoře jsou velmi prastaré, z doby vzniku císařství. Tyhle znaky jsou z mé doby a tyhle. . . tyhle neznám, ale budou tam jen pár let. Poznáte to někdo?" zeptal se. Odpovědí mu bylo jen zavrtění hlavou. ,,Dobře, pokusím se to prostudovat a zjistit, jak to otevřít. Abyste chápali, jen na tom nějaká magická past." Mezitím, co Asken zkoumal dveře, objevila se Tara s Karlinem. Mikael jim vysvětlil situaci a všichni se šli na dveře podívat. ,,Lorde Askene? Já to znám. Nahoře je Khalvis Dhoran, Písečná bouře, tady vlevo je Esstem Paramanna, Vodní smršť a tady dole je Yökyen Ha´than, Padající list," řekla a ukazovala na jednotlivé znaky. ,,Jak to víš?" ,,Jsou to . . . byli to slavné osobnosti. Jsou to jména. Khalvis Dhoran, přezdívaný Písečná bouře, byl šaman, který zprostředkoval úmluvu mezi pouštním lidem a císařstvím. Esstem Paramanna, zvaná Vodní smršť, byla první žena, která se dostala na ostrov orků a zprostředkovala po válce mír s orky. A Yökyen Ha´than spojil rozhádané elfské kmeny a zajistil mír s císařstvím." ,,Ale proč jsou tady jejich jména?" zamyslel se Asken. ,,Protože jsou mrtví," řekla do ticha Tara. ,,K těm, kteří se zasadili o mír, se řadili ještě další tři lidé. Královna Verisa, Elys a Madra. Ti tady ale nejsou, protože ještě žijí." ,,Ach bože," vzdychl Asken. ,,Museli si někam zapsat, koho se už zvládli zbavit."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama